O zemi

Vnitrozemský stát ve střední Asii. Od starověku bylo území dnešního Tádžikistánu součástí sousedních říší (říše Perské, Alexandra Makedonského, Arabské a Mongolské). Od 16. století součást Bucharského chanátu, v jehož rámci byla oblast v průběhu druhé poloviny 19. století postupně připojována k Rusku. Po ruské revoluci bylo území součástí Turkestánské ASSR v rámci Ruska, od roku 1924 pak autonomní republikou v rámci Uzbecké SSR. V roce 1929 byla vytvořena Tádžická SSR v rámci SSSR. V roce 1991 vyhlásil Tádžikistán svou nezávislost, v prosinci 1991 pak patřil k zakládajícím členům SNS. Od téhož roku je země zmítána občanskou válkou (vládní postkomunisté versus demokratická a islámská opozice, resp. regionální a klanová nepřátelství), do které se zapojilo rovněž Rusko (k pacifikaci oblasti) a sousední Afghánistán. V červnu 1997 byla podepsána v Moskvě mírová dohoda mezi tádžickým prezidentem a vůdcem opozice Sajjíd Abdullo Nurím o ukončení dlouholetého konfliktu, národním usmíření a integraci opozice do vládních struktur. Od té doby panuje křehký mír a od roku 2001 země těží i z toho, že se připojila k protitalibánské frontě a podpořila USA ve válce v Afgánistánu. Obyvatelstvo tvoří hlavně Tádžikové (62,3 %), Uzbeci (23,5 %), Rusové (7,6 %), Tataři (1,4 %), Kyrgyzové (1,3 %), Ukrajinci, Němci aj. Věřící jsou muslimové (sunnité, šíité, ismáilité) nebo se hlásí k ruskému pravoslaví, část jsou bezvěrci.

Název CZ
Republika Tádžikistán

Název ENG
Tajikistan

Originální název
Jumhurii Tojikiston

Hlavní město
Dušanbe (525 800 obyv.)

Počet obyvatel
7 012 250

Rozloha (km2)
143 100

Hustota osob/km2
49

Umístění
Střední Asie

Sousedi
Afgánistán, Čína, Kyrgyzstán, Uzbekistán

Úřední jazyk
tádžičtina

Gramotnost
98 %

Náboženství
sunnitští muslimové (80 %), šíitští muslimové (5 %)

Národnostní složení
Tádžikové (64 %), Uzbekové (23 %), Rusové (6 %)

Politický stav
republika

Členství v mezinárodních organizacích
OSN, OBSE, SNS

Měna
tádžický rubl (TJR) = 100 kopějek

Kurz (Kč)
1 somoni = 7,913 (25. 8. 2005)

Časové pásmo
UTC +5

Mezinárodní zkratka
TJK

Doména (internet)
.tj

Předvolba (telefon)
00992
gsm: 00255, 0025574, 0025522, 0025524

Ekonomika
Inflace kolem 15%, více jak 1/3 obyv. je nezaměstnaných, zahr. dluh 1,1 mld. USD.

Hlavní odvětví ekonomiky
zemědělství

HDP (USD)
7,058 mld.

HDP (na 1 obyv. v USD)
1 100

Vodní plocha (km2)
400

Velká města
Chodžent, Kuljab

Hlavní řeky
Pang

Podnebí
mírný pás

Úhrn srážek
průměrně za rok v rozmezí 420-480 mm (oblast hl. města); na severu do 200 mm; východní část Pamíru do 100 mm

Roční teploty
v oblasti hl. města kolem 1°C (v zimě) až 27,5°C (v létě); na horách ve výškách nad 7000 m kolem 1,1°C

Reliéf
Většina území leží nad 3000 m. Zemi prochází pohoří Pamír. Hodně na severu pruh kotliny. Nejvyšší vrchol Pik Kommunizma 7495 m n. m. a známý vrchol Pik Lenina 7134 m n. m.

Flora
pouštní a polopoušť

Fauna
sněžný levhart, různá stepní zvěř

Využití plochy
pastviny (25 %), orná půda (6,5 %), lesy (4,5 %), ostatní (64 %)

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Při jednání se Tádžikové chovají podobně jako ostatní národy Střední Asie. Oproti sousedním Uzbekům jsou však otevřenější a možno říci přímější a hrdější a hlavně upřímnější. Není třeba při jednání dodržovat nějaké zvláštní zvyklosti, je však nutno ctít jejich bohatou a dlouhou historii a respektovat islám. Problémy občanské války již zásadně přebolely. Je rovněž třeba respektovat jejich historické, jazykové i současné ekonomické a politické dobré vztahy k Iránu a Afghánistánu, kde žije velký počet Tádžiků. Více než 2 milion tádžických občanů žije a pracuje v Rusku. Jejich příjmy se rovnají zhruba 20% tádžického HDP. Zejména je ovšem třeba počítat s velmi se lišící úrovní tamějších jednajících osob a připravit se na to. (zdroj http://www.businessinfo.cz)

O zemi